Na základě definice je „zeměměřičství“ nadřazeným pojmem pro obory geodézie, kartografie a technické činnosti katastru nemovitostí.

Geodézie

Pojem „geodézie“ pochází z řečtiny a překládá se jako „dělení půdy“. Je jedním z nejstarších oborů, tedy spíše přímo vědou, která se zabývá tvary a rozměry zemského povrchu. Přesněji jeho měřením a zobrazováním, a to včetně podzemních prostorů. Díky tomu je pak možné vyhotovit různé projekty.

Základní úkoly geodézie ve stavebnictví

– pořízení mapových podkladů pro návrh staveniště;
– stanovení vytyčovací sítě a výkresu včetně následného vytyčení stavebního prostoru;
– zaměření rozměrů a polohy pro dokumentaci skutečného provedení výstavby;
– opakovaná kontrola stavby po dokončení a dokumentace změn.

Historické mapování terénu

Zdrojem informací o povaze povrchu zemského byly kupříkladu vojenské výpravy nebo dálkový obchod. Z historického pohledu však nejvíce informací logicky pochází z míst staveb mohutných paláců, chrámů a pyramid, ale také průplavů a zavodňovacích staveb. Takové stavby totiž nemohly být postaveny bez jakéhokoliv měření a zaznamenávání dat. Z těchto dob se dochovaly hliněné destičky, nástěnné malby, ale například i nejrůznější starobylé pomůcky pro měření.
Za dokumenty s různými výpočty pocházející již ze starověku lze vděčit komu jinému než Egypťanům, Babylóňanům, Asyřanům, ale i Řekům a Římanům. Na vysoké úrovni byly tehdy i v Číně, nebo Indii.

Významný nález z naší krajiny

V našich zeměpisných končinách, v oblasti Pavlovských vrchů, bylo v 60. letech 20. století objeveno nejstarší kartografické zobrazení v lidských dějinách. Jednalo se o mamutí kost s 25 000 let starou rytinou považovanou za obraz meandrů řeky Dyje.

Geodézie a obřady

Geodézie byla dříve velmi často spojována s tehdy hodně „populární“ astronomií. Stávala se i součástí rozličných obřadů, třeba státních nebo náboženských. Již od počátků věků se stala nepominutelnou (nejen) vědní disciplínou. Především ale geodézie vždy byla, je a bude ve velmi úzkém spojení se stavebnictvím.