Jak motivovat děti k učení

Motivovat děti k učení? To zní jako pořádná výzva, co? Ale věřte mi, že jde to. Stačí na to jít chytře, s trochou trpělivosti a hlavně s obří láskou. Mám pár triků, které fungují, co mi říkaly mé drahé kamarádky a ráda se o ně podělím.

Začněme tím, že každé dítě je originál. Co zabere na jedno, nemusí nutně fungovat na druhé. Ale víte, co mají děti společné? Potřebu cítit, že jim fandíme. Že nás jejich pokroky zajímají a jsme na ně pyšní. Takže první pravidlo zní: buďte jejich největším fanouškem. I když to znamená oslavit první správně napsané písmenko tak, jako by právě složili maturitu. Další věc, která se jim osvědčila, je spojit učení s tím, co děti baví. Má vaše ratolest ráda dinosaury? Super! Proč si nepočítat, kolik by jich mohlo žít na zahradě, nebo nevymyslet příběh o dinosaurovi, který řeší matematické úkoly? Děti milují příběhy, a když jim látku trochu „zabavíte“, ani si nevšimnou, že se vlastně učí. Nebo holčičky milují barbie. Tak to zkuste s nimi!

Pak tu máme odměny. Jasně, motivace by neměla být jen o odměnách, ale někdy stačí malá drobnost a učící se zázrak je na světě. Chichi. U mých kamarádek funguje třeba nalepovací tabulka úspěchů. Každý splněný úkol znamená jednu nálepku, a když je jich dost, může přijít něco speciálního, třeba společná pizza, zmrzka, výlet do zoo nebo i jen to, že si spolu zahrajeme jejich oblíbenou hru.

A co když dítě prostě nechce? V tom případě radíme: nezapomeňte na přestávky. Nikdo přece nevydrží být soustředěný celé hodiny. Když vidím, že už to nejde, jdeme ven, zatancujeme si, nebo si dáme společnou svačinku. Často právě během těchto pauz přijdou děti s tím, co je trápí, a můžeme na to spolu přijít. A ještě jeden tip na závěr, chvalte proces, ne jen výsledek. Když dítě slyší: „Jsi fakt šikulka, že jsi to nevzdal/a,“ získává pocit, že jeho snaha má smysl. A o to přece jde, ne? Aby se nebálo výzev a mělo radost z toho, že se učí nové věci.